Zeleň a handicap

Zrakově postižené děti si hrají v zahradě speciální MŠ v Hradci Králové

Zahrada představuje místo, kde se člověk potkává s přírodou. Místo k odpočinku a relaxaci, k práci, k pozorování. Zahrada je takovým malým kouskem ráje pro každého z nás. 

Zeleň jako taková má velmi výrazný vliv na své okolí. Ovlivňuje mikroklimatické vlastnosti místa, především snižuje teplotní extrémy, zvyšuje vlhkost vzduchu, pohlcuje prach a další nečistoty. Světlo procházející korunami stromů není již nepříjemně ostré, zeleň působí i jako bariéra proti hluku.

Pobyt na čerstvém vzduchu podporuje pročišťování organismu a výrazně působí na psychickou pohodu. Výzkumy, které byly prováděny především v USA zhruba od roku 1980, uvádějí že u pacientů v nemocnicích, kteří měli výhled z oken do zahrady, nebo jim bylo umožněno přímo využívání nemocniční zahrady, výrazně klesá spotřeba léků proti bolesti, antidepresiv, nároků na zdravotnický personál a jejich doba pobytu v nemocnici byla kratší, než u ostatních pacientů se stejnými problémy. 

Vliv zeleně a optimisticky vyhlížejícího prostředí nedocenitelný především v prostorách nemocnic a sociálních zařízení. Podvědomě má člověk spojenu nemocnici, domov pro seniory a podobná zařízení s utrpením a smrtí. Prostředí, které tuto představu rozhání, výrazně psychicky pomáhá pacientům, klientům, jejich rodinám i zaměstnancům.

 Zeleň a prvky zahradní architektury mohou hrát v životě postiženého velmi významnou pozitivní roli. Nejde jen o zpřístupnění hlavních parkových ploch a cest. Nejlepší, když se člověk může stát přímo aktivním účastníkem v prostoru, a to například při tzv. zahradní terapii, venkovní rehabilitaci, při péči o zahradu, nebo ve speciálně upravených naučných zahradách. K aktivnímu využívání zahrady patří rehabilitace a rehabilitační cvičení na čerstvém vzduchu.

Výrazný význam pro vzdělávání, a vůbec zájem o okolní svět u zrakově postižených dětí, mají zahrady pro nevidomé. Vyvýšené záhony či rostliny v nádobách popsané v Braillově písmu umožňují zrakově postiženým dětem učit se poznávat přírodu, rozeznávat jednotlivé druhy rostlin, poznávat jejich vlastnosti. Tím mnohdy vznikne koníček na celý život. Přínos vyvýšených záhonů je i v tom, že lidem po úrazu nebo ve stáří znovu umožňují provozovat jejích dřívější koníček - zahradničení. Mohou dělat věc, kterou dělali dříve, kterou mohou dělat ostatní zdraví lidé. To je velmi důležité pro překonání pocitu méněcennosti a nepotřebnosti, kterou lidé po úrazech či senioři trpí. 

Stejně tak péče o rostliny a jejich pozorování umocňuje u postižených, především u dětí, vztah k přírodě, dává radost z vlastnoručně vypěstované zeleniny či květin, dává pocit, že i oni jsou v něčem šikovní, něco umí, něco dokážou. A tato podpora sebevědomí je velice důležitá. 

Samozřejmě i pasivní vnímání zeleně, její vůně a zvuků přírody, relaxace. To vše má nedocenitelný vliv na psychickou pohodu člověka. 

Odpočinek u jezírka v zahradě u bydlení pro seniory, BerlinSnad všichni zdravotníci se shodují, že jedním z největších problémů při léčbě nemocných a rehabilitaci handicapovaných je stres. Příjemný uklidňující prostor, místo pro relaxaci,zeleň a zahrada jako taková pomáhá výrazně snižovat stres nejen u pacientů a klientů, ale i u personálu zařízení. I pouhý pohled z okna do zahrady, na kvetoucí stromy, keře, zpěv ptáků dodává nemocnému chuť do života. 

Pokud přizpůsobíme zahradní prostředí handicapovaným a umožníme jim jeho plné využívání, otevíráme další z bran oddělující jejich svět od světa našeho, další krůček do běžného života. Nejdůležitější však je, že bezbariérové zahrady a parky přinášejí místo k setkávání. K setkávání zdravých s nemocnými i postižených mezi sebou. K setkávání s přáteli, rodinou i k navázání přátelství nových. Prostor k sociálnímu kontaktu, který právě postiženým, a často i seniorům tolik chybí.