Zahrada a postižení sluchu 

V České republice je v současné době přibližně 250 000 sluchově postižených, z toho 15 000 zcela hluchých. Byť neexistuje přesná evidence, odhadovaný počet sluchově postižených stále stoupá. Zatím co v roce 1955 byl odhadovaný podíl osob se sluchovým postižením ve společnosti 3 %, v roce 1975 to už bylo 7 % a v roce 1995 dokonce 15%. 

Sluchové postižení představuje nejtěžší bariéru v komunikaci. Především u dětí s vrozenými sluchovými vadami se výrazně projevuje v celém následném vývoji osobnosti. Mluva a sluch jsou při lidské komunikaci nejdůležitějšími nástroji. Důsledky těžkých sluchových vad jsou pro psychiku člověka nejvážnější, i když to laicky vůbec není takto vnímáno. Sluchově postižení (a to nejen ti s postižením vrozeným, ale i s postižením později vzniklým, např. vlivem vysokého věku) si špatně vytvářejí a udržují mezilidské vztahy. Díky omezení komunikačních možností tedy člověk trpí po duševní stránce společenskou izolací.

Na první pohled se zdá, že pohyb a orientace v prostoru u sluchově postižených není nějak výrazně ovlivněna. Opak je pravdou. Neschopnost lokalizovat předměty v prostoru a špatná reakce na náhlé změny v prostředí jsou hlavními problémy neslyšících v oblasti pohybu. "...ztráta zvukového pozadí způsobuje narušení pocitu sebejistoty a pocitu vlastního já, je snížen pocit osobní bezpečnosti a zvyšuje se pocit úzkosti." (Pípeková a kol, 1998, str. 83)

Prostor, kde počítáme s pohybem osob sluchově postižených, ať to jsou ústavy, rehabilitační zařízení nebo domovy důchodců by měl být řešen co nejbezpečněji, jednoduše, přehledně. Vyhýbáme se jakýmkoliv náhlým nečekaným změnám (musíme brát v potaz zpomalené vnímání prostoru u osob sluchově postižených). Nepřehledné vedení cest, lehce přehlédnutelné schodky, úzké temné prostory, to vše sluchově postiženého výrazně stresuje.

Prostor by měl být řešen zcela bezbariérově, můžeme se zaměřit na využití ostatních smyslů, a to například využitím aromatických rostlin, vhodné barevnosti a pod. V tomto případě musíme být však obzvláště opatrní, protože přehnaná barevnost - ostré, kontrastní barvy, vysoká koncentrace aromatických rostlin nebo přílišná rozdílnost tvarů může u osob s vrozeným postižením sluchu působit i rušivě, až negativně (právě díky odlišnému psychickému vývoji postižených a zvýšené citlivosti ostatních smyslů).

Pro sluchově postižené je velmi důležitá zahradní terapie.  Mívají velmi dobře vyvinutý cit pro detail a jemnou práci. Zahradničení je také jeden z mála oborů, kde svůj handicap v podstatě nevnímají a nijak je neomezuje, což přispívá k vhodnému formování osobnosti. Zahradnictví je navíc oborem, kterému se již od středověku sluchově postižení věnují a v průběhu historie bylo mnoho významných hluchoněmých zahradníků.



Prostorové požadavky pro pohyb osob najdete zde.

Prvky zahrad prohandicapované  najdete zde.

Vodící prvky důležité pro orientaci zrakově postižených  najdete zde.